Domažlice 2026 a zpráva od Honzy Peštála sr.
Týden po Chodských slavnostech v Domažlicích pořádá místní veteran klub už řadu let setkání, spojené s vyjížďkou po okolí.
Stejně tak tomu bylo i letos a protože tam už mnoho let jezdím, nemohl jsem chybět. Vyjeli jsme v pátek brzy po obědě, protože předpověď nebyla valná a chtěli jsme dorazit za sucha. To se podařilo a tak po nezbytných formalitách při ragistraci jsme nechali vozík s motocyklem na hlídaném parkovišti v kempu a jeli se ubytovat do města.
Už několik let užíváme služeb penzionu U Martina, abychom nasáli atmosféru města a večer se mohli projít po historickém náměstí. Je to vždy spojeno s produkcí ponocného, která je vyhledávanou turistickou atrakcí. O toto jsme letos byli připraveni, neb během večeře v místím pivovaru, kam už tradičně s Evou a Pavlem Proškovými chodíme, začalo neskutečně pršet.
Přesunuli jsme se tedy do penzionu a popřáli si dobrou noc. Ráno jsme podle našich zvyklostí posnídali v cukrárně kávu a chodský koláč a já se vypravil na Babylon pro motocykl. Po večerním dešti se výrazně ochladilo a vyčistil vzduch, tak i jízda byla příjemná. Dopoledne probíhá na náměstí tradiční výstava a tak měli diváci i návštěvníci na co koukat. Ve 12.OO odstartoval první motocykl a za ním v minutových intervalech ostatní motocykly následované automobily.
Přibližně 7O km dlouhá vyjížďka byla vedena okolím Domažlic a kdo by si myslel, že za ta léta už je vše projeto, moc by se mýlil. Projížděli jsme osadami, ve kterých obyvatelé už na účastníky čekají, mávají i zdraví, no prostě úžasná atmosféra. Toto je pro tento podnik typické a nikde jinde jsem se s tím nesetkal. Před lety jsme dokonce míjeli rodinu, která si do vjezdu na pozemek postavila stůl s ubrusem a obědvali tam. Díky dešti a větru z předchozího dne bylo krásně jasno a výhledy byly ůžasné. Během cesty jsme absolvovali několik zkoušek zručnosti a průjezdních kontrol, aby mohli pořadatelé jezdce vyhodnotit. Nic složitého, spíš zábava. Cíl byl v kempu. Naložili jseme motocykl a zpět do penzionu, připravit se na slavnostní večer. Ten byl v hotelu Bohmann na Babylonu, jak je v posledních letech zvykem.
Po večeři vyhlásili organizátoři vítěze jednotivých kategorií a zde je třeba zmínit, že v jedné z nich obsadily 3. 2. a 1. místo motocykly Indian, Indian
a Neracar. Mařík prostě vozil nejlepší motocykly!!!!! Poseděli jsme, popovídali s přáteli, dali vyhlášenou palačinku a před půlnocí si popřáli
dobrou noc. Doby, kdy jsme trdlovali do dvou hodin ráno, jsou pryč. Léta se hlásí.
Ráno jsme se přesunuli z Domažlic do kempu, vyzvedli motocykl, rozloučili se a vyrazili k domovu.
Co říci závěrem? Jeden z nejhezčích podniků s mnohaletou tradicí a skvělou atmosférou. Jak jsem se zmínil, jezdím tam dlouhá léta a mohu jen doporučit.
Komentáře